Verbální vyjadřovací prostředky. Alegorie, ironie, nadsázka

Ruský jazyk - jeden z nejrozmanitějších a nejbohatších na světě, její expresivní potenciál je obrovský. Zejména a jedinečný cit textu řeč připojit různé výrazové prostředky používané v procesu psaní prací. Seznam je poměrně rozsáhlá.

verbální vyjadřovací prostředky v různých sférách života

Není žádným tajemstvím, že stejná myšlenka může být uváděn v různých způsobech. Například televizní hlasatel říká takto: „V současné době region pozorovat bohatý srážení ve formě sněhu, doprovázené silným větrem.“ A dvě staré dámy pití čaj v kuchyni, v konverzaci může spotřebovat následující větu: „Jo, něco jako navršených sněhu! A Vetrishche - cesta dolů a klepe „V literatuře se tento jev lze vysvětlit takto:“ Sněhové vločky spadl z nebe, jako pírko z roztrhl polštáře, zametl silnými větry a obrovské bílé závěje skrytého toužili po něm morzluyu zemní ... " , Obraz, je popsán v mnoha ohledech, téměř stejný, ale každá z variant se liší od sebe navzájem a různých účinků na lidské podvědomí. Všechny prostředky řeči výraznosti jazyka v tak či onak na základě asociativní vnímání textu. Výhledová prohlášení předložené, čtenář je lidé, kteří jsou tak vyjádřeny. Proto, pokud jde o charakteristiky postav, vytváří určité barevné autory literárních textů používá různé styly.

Fonetické výrazové

Za největší vliv na představách osoby nebo čtečky, diváka nebo posluchače, který se používá různými způsoby. verbální vyjadřovací prostředky doslova prostupují všechny úrovně jazyka. Mohou být viděn jak v fonetiky a syntaxi, což pochopení záměru autorova hlubší a komplexnější. Fonetické výrazovým prostředkem projevu je jedním z nejúčinnějších způsobů, jak vlivu řeči. Pocit zvukového obrazu slova se odehrává na podvědomé úrovni, bez ohledu na přání jednotlivce. To je důvod, proč většina poetické texty založené na využívání zvuku výrazové prostředky. Jako příklad lze uvést, takový návrh, „šustil listy, jejich šustění, zdá se, že šel po celém světě.“ Zde je nutno vyloučit vícenásobné použití zvukového „sh“ ve výrazu se zdálo vytvořit doprovod představivosti nakreslený obrázek.

aliterace

Fonetický expresivní projev má určitou variabilitu. Široce rozšířené jsou proti sobě způsobem, jako je aliteraci a asonancí. Jsou založeny na opakování v textu se stejnými nebo podobnými v jakékoli fonetické rysy zvuků - souhlásek s aliterace a asonancí samohlásek na. Pozoruhodným příkladem aliterace je výraz „Bouře chrastítka, rachotí hrom,“ četl, že lidé nevědomky způsobí před živým obrazem praskající blesk.

asonance

Trochu méně spisovatelé a básníci se opakují samohlásky. Například asonance je uveden ve větě „All stagnovala pole“ - opakování zvuk „o“ vytváří dojem rozšířené, prostorové šířky.

Anafora, epifora v literárních textů

Řemeslně a další postavy řeči, které slouží k dát výraznější text. Například neobvyklé techniky jsou anaphora a epifora. Jsou varianty opakování podobných zvuků, slova nebo skupiny slov na začátku (anafora) nebo koncové (slzení) každého z paralelního segmentu vlastní řeči. „To je - člověk, co dělat! To je - akt tohoto muže! „- vstřikování a zvyšuje se každým opakováním pozorovanou v anaphora. Epifora často lze nalézt na konci poetických úseků v podobě opakování některých vět nebo celých vět. Ale může to být považováno na příkladu jediného prozaického návrhy: „Všechno v místnosti byl černý: stěny byly černé, na podlaze koberec byl také černá, osvětlení - černý a dokonce i prádlo jsou odlity v černé barvě. Jen postel byla čistě bílá, vytváří výrazný kontrast v návrhu. "

Jazykové prostředky ze slovního vyjádření: alegorie

Ve stylu ruského jazyka jsou široká škála tropů či postav řeči. Hlavním zdrojem exprese je slovník. S jeho pomocí se většina uvědomil myšlenky autora v textu. Například, alegorie - druh předávaných hodnot a vlastností objektu na jiný objekt, obraz abstraktních pojmů prostřednictvím konkrétního snímku. Vysvětlovat, co alegorie, je možno se uchýlit k tradiční zvážení příkladů: The Sun - symbol teplo, laskavost; wind - symbol svobody, volného myšlení, nestálosti. Tak často se tento princip v otázce se používá k popisu lidí. „Ach, ty lstivý liška!“ - mluvit o někom, jako vtip. Nebo mohou dokonce říci o pomíjivého osobnosti takto: „Povaha jeho bouřlivý, výstřední“ Takže odpověď na otázku, co je alegorie, že by se měla týkat symboliku srovnávacích předmětů na kvalitu.

Alegorie v podobenstvích, pohádky, bajky

Pozoruhodná fabulist Krylov dává barevný obraz o využití tohoto příjmu. I když ve skutečnosti on je nástupcem Aesop. Je to proto, že jeho práce byla přijata řada subjektů Ruské klasických pohádek. Koneckonců, všichni věděli, že rčení o opici, se snaží na brýle u ocasu, autor odkazuje na ignorant, muž, který použitý se odkazovat na celé ploše, soudit rychle, bez přemýšlení o smyslu. Pro vnímání dítěte jsou nejlepší příběhy, ve kterých jsou zvířata protagonisté. Jejich příklad batole učí základní zákony života: vítejte zpět stonásobně, coura, lhář a líní, bude potrestán, nemůže se smát na bolest druhých, atd. Krátká bajka nebo alegorický příběh připomínající pitné toasty v kavkazské stylu, na konci té morálky je odvozen od nabídky .. pít "For ...".

Alegorie poezii a lyrických písní

Nádherný poezie Lermontov o osamělé plachtou, běžící na vlnách? Koneckonců, čtenář je nakreslena tam zamyšlený stav mysli neklidné osobnosti, které mu nikdo nerozumí, v moderním světě. Až do teď, dospělí jako mnoho lidových písní, v nichž alegorické příklady rostlin - květin, stromů - popsat lidské vztahy. „Co stojí, kymácí, tenký Rowan?“ - zpívá smutnou dívkou, která se cítí velmi osamělý, chce spojit svůj osud s spolehlivého člověka, ale z nějakého důvodu nelze provést ...

Litotes, nadsázka

Jazyka znamená výraz řeči prezentovány a jiných cest. Například, existuje více a tyto protichůdné čísla jako hyperbola, litotes. Ruský jazyk má širokou škálu možností postupné kvalit projevu. Tyto techniky představují umělecký podhodnocení (litotes), a přehnané (nadsázkou). Ruský jazyk se stává jasnější a nápadité díky nim. Například, jako je například schopnost lidského těla nemovitosti, může být vyjádřena jako uměle podhodnocena stranu ( „šířka pasu hrdlo láhve“ - litotes), a z přehánění ( „velikosti ramen ve dveřích“ - hyperbola). Ruský jazyk dokonce pyšní robustní výraz tohoto typu: vosí pas, vysoký jako míli Kolomna.

Synonyma a antonyma v uměleckých děl

Pomocí textu synonym a antonym zvyšuje její emotivní a expresivní. Slova, která jsou sémanticky podobné nebo odlišné, různé práce, odhalí koncept autorovo z různých úhlů. Všechno ostatní, synonyma a antonyma zjednodušit vnímání textu, jak objasnit význam některých sémantických objektů. Ale jejich použití v ústní i písemné formě je třeba přistupovat s velkou opatrností, protože někteří slovíček synonyma ztratit blízkost hodnot v určitém kontextu, a kontext nejsou nutně protiklady antonymous v základním slova smyslu. Například, adjektivum „čerstvé“ a „zatuchlý“ při použití podstatného jména „chléb“, jsou antonyma. Ale pokud mluvíme o větru, antonymum k adjektivum „čerstvé“ je slovo „teplé“.

Ironie v uměleckých děl

Velmi důležitým prostředkem uměleckého projevu - ironie. Příklady literatury vykazují vysokou metafor této techniky. Puškin, Lermontov, Dostojevskij - ruské klasiky jsou skutečnými mistry použití ironie v literatuře. Příběhy Zoshchenko stále v poptávce moderních satiriky. Některé věty klasiky, které se staly okřídlený, a jsou používány v každodenní řeči. Například Zoshchenko výraz: „Vezmi si zpět své dort!“ Nebo „Můžete mi dát více a klíče od bytu, kde jsou peníze?“ Od Ilf a Petrov vědět všechno. A odvolání na pány poroty, která říká, o co se dostal pod ledem, je stále považováno s velkou dávkou ironie. A fráze „Kdo to tady máme tolik?“ Převedeno do každodenního života dítěte, je ironický charakter, postavený na použití antonym. Ironií je často přítomen v podobě žertování na sebe jednu z postav a hlavní postavy, na jehož účet vyprávěl. Jedná se o detektivní Dari Dontsovoy a jiní, kteří také napsat v tomto stylu.

Různé vrstvy slovní zásoby v literatuře

Vysoký expresivní potenciál v literatuře nemá normalizovaný slovník - slang, neologismy, dialekt, profesionalitu lidovou mluvu. Použití slova v textu těchto částí, a to zejména v přímém řeči, metafor a dává odhadované charakteristiky postav. Každý znak literárního díla se liší, a tyto lexikální prvky, přesně a vhodně upotreblonnye odhalit obraz znaku z různých stran. Například nasycení Romana Sholohova „Tichý Don“ dialekt slovník vytváří atmosféru typické pro určité oblasti a specifickým historickým obdobím. A použití charakterů v projevech hovorových slov a výrazů, stejně jako je to možné otevřít své postavy. Také je možné se obejít bez zvláštního odborné slovní zásoby, popisuje život na lodi. Ale již v dílech, kde hrdinové, i když menší, jsou bývalí nebo potlačované lidé z bezdomovců kategorii vyhnout žargonu a argot dokonce nemožné.

Polysyndeton jako prostředek vyjádření

Další stylistické slovní obrat - polisindeton. Jiným způsobem, tato technika se nazývá polysyndeton a je používán v textu za stejných podmínek nebo frází spojených stejnými opakující svazků. To zlepšuje expresivitu, vytvářet neplánované pauzu ve větě na uzemnění částí a pomocných částí řeči rostoucí význam každý záznam položky. Z tohoto důvodu, spisovatelé a básníci často používá ve svých dílech polysyndeton. příklady:

1. „Mořská bouře, zařval a vytrhl a blikaly a rushila a úžasné“ - každý prvek z řady stejnorodých podmínek zde zdůraznil význam.
2. „V domě Natalia každá věc byla na svém místě: a svazek klíčů, a židle s jasným samovyazannoy mys a velkou podlahovou váza s suché větvičky rostliny, dokonce i otevřené knihy - vše je vždy, a to kdykoliv během dne na stejném místě „- tu každý homogenní členem pomocí polysyndeton vzbuzuje dojem, přesnosti a jasnosti objektů uspořádání v domě hrdinky.
3. „A foukal vítr a hrom a větve stromů kymácející, klepe na okno, a mraky černé vlny skryl nebe - to vše dohromady strašák vštípil vzrušení a byl nucen vytáhnout přikrývku až k bradě“ - je homogenní návrhy, spolu s polysyndeton vytvořit efekt zesílení stav strachu a zoufalství.

Tak, expresivní jazyk řeči znamená - nezbytnou součástí umělecký projev. Bez nich by literárním textu vypadá suché a nezajímavé. Ale nezapomeňte, že materiál by měly směřovat ke čtečce. Proto, výběr jazyka prostředků použitá ve výrobku musí být provedeno velmi pečlivě, jinak autor riskuje, že bude špatně a podhodnocené.