Korejské znaky a jejich význam

Hanche - korejský název čínské znaky a slova, výslovnost, která byla koreizirovano. Mnohé z nich jsou založeny na čínských a japonských slov, které kdysi zaznamenaných s nimi. Na rozdíl od japonských a kontinentálních Číňanů, kteří používají zjednodušené znaky korejské znaky jsou velmi podobné tradiční, které se používají na Tchaj-wanu, Hongkongu a zámořských společenství. Od svého vzniku, Hanche hrál roli při vzniku časných systémech psaní, ale následná reforma jazyk vedl k poklesu jejich hodnoty.

Historie vzniku

Čínské znaky korejského jazyka se objevily při styku s Čínou mezi 108 před naším letopočtem. e. a 313 AD. e., když Han dynastie organizována na území dnešní Severní Korea několika okresů. Také další velký vliv na šíření Hanche vykresleného textu „Tisíc Character Classic“ napsal mnoho jedinečných znaků. Tento úzký kontakt s Čínou, v kombinaci s šířením kultury sousední země měla silný vliv na korejském jazyce, protože se jednalo o první cizí kultury, půjčil čínských slov a znaků v jejich vlastním systému psaní. Kromě toho Koryo říše dále přispělo k využití postav, když ve 958, úředníci byly zavedeny kontroly, které vyžadují znalosti čínského psaní a literárních klasiků Konfucius. Ačkoliv korejská abeceda vznikla zavedením Hanche a distribuci literatury v Číně, nemají dostatečně odrážet syntaxi a nemůže být použit pro psaní slova.

Fonetický přepis go

Systémy včasného psaní určených pro psaní korejských slov pomocí Hanche se děje, a zjednodušený kugol Hanche. Ida byl systém transkripce založen na významu nebo zvuk čínských logograms. Kromě toho chůze mohou nastat případy, kdy jeden znak představuje více zvuků a několik postavy mají stejný zvuk. Tento systém byl použit pro psaní úřední dokumenty, právní dohody, jakož i osobní dopisy během Goryeo dynastie a Joseon a byl používán až do roku 1894, a to navzdory skutečnosti, že nebyl schopen reflektovat korejské gramatiky pravdu.

nevýhody Hanche

Ačkoli systém je dovoleno jít a přepsat slova korejského jazyka, na základě jejich významu a zvuku, kugol systém byl vyvinut. Pomohla lépe porozumět čínské texty, čímž se nabízet své gramatické slova. Jako jít, oni používali zvuk smysl a logograms. Později se nejčastěji používá pro Hanche gramatických slova byly zjednodušeny, a někdy se spojili, aby vytvořili nové zjednodušené korejské znaky. Hlavním problémem bylo kugolya jít a používat pouze zvuk bez komunikace s sémantický význam znaku, nebo jen klesá C hodnoty plné zvuku. Tyto časné psací systém nahradila korejskou abecedu a reformu 1894, mys, který vyústil v použití směsi Hanche a Hangul pro přenos slov morfologie. Po skončení druhé světové války v roce 1945, použití korejského jazyka byl obnoven, a vlády Severní a Jižní Korea zahájila provádění svých reformních programech.

severní

jazyková politika reforma v Severní Koreji byl založený na komunistické ideologii. Severní Korea volal jeho standardní „munhvao“ nebo „kulturní jazyk“, ve které byly mnoho japonských a čínských půjček nahrazeny novými smyšlených slov. Kromě toho se vláda KLDR podařilo vyřešit „problém homofona“, které existovaly v čínsko-korejské slov pouhým odstraněním ze slovníku několik slov se stejným zvukem. V roce 1949 vláda formálně zrušila používání Hanche ve prospěch Hangeul, ale později v roce 1960 dovolil jim učit, protože Kim Ir Sen chtěl zachovat kulturní vazby s zámoří Korejců a protože to bylo nutné zvládnout „kulturní jazyk“, v němž stále obsahuje velké množství půjček. Výsledkem je, že Severní Korea se dozvědět Hanche 3000: 1500 po dobu 6 let na střední škole, 500 za poslední 2 roky technické a konečně 1000 za čtyři roky na vysoké škole. Nicméně, charaktery v Severní Koreji nemají mnoho, protože se s nimi setkávají pouze ve své studii.

Southern volba

Stejně jako vedení severu jihokorejská vláda pokusila se reformovat jazyk, šetřící lexikon japonských úvěrů a podporovat využívání rodných slov. Nicméně, na rozdíl od KLDR politika republiky vůči Hanche byl rozporuplný. V období od roku 1948 do roku 1970 se vláda pokusila zrušit korejské znaky, ale neúspěšný kvůli dopadu dluhu a tlaku ze strany akademických institucí. Vzhledem k těmto selháním ministerstvo školství v roce 1972 povolen volitelný studijní Hanche v roce 1800, z nichž 900 kanji učil na základní škole a 900 znaků ve středu. Kromě toho Nejvyšší soud v roce 1991 povoleno pro používání osobních jmen pouze 2854 znaků. Různé politiky na Hanche ukazuje, jak reforma jazyk může být škodlivé, pokud jsou politicky a nacionalisticky motivované.

Navzdory tomu, že korejské znaky i nadále používat. Protože mnoho úvěry jsou často souhláskou, Hanche vyjasnit pojmy, pomáhají stanovit význam slov. Obvykle jsou umístěny vedle Hangul v závorkách, kde se specifikují osobních jmen, místo a termíny. Navíc, díky logogram rozlišit podobné znějící jména osob, a to zejména v oficiálních dokumentech, v nichž jsou zaznamenány jak v písemné formě. Hanche použít nejen vysvětlit význam a odlišit homonyma, ale i ve jménech železnic a dálnic. V tomto případě je první znak je převzat z názvu města a je spojen druhý, ukázat, která města jsou spojeny.

Korejské znaky a jejich význam

Ačkoli Hanche používány až do teď, politika vlády ve vztahu k jejich úloze v jazyce vedla ke vzniku dlouhodobých problémů. Za prvé, to vytvořilo věkovou hranici gramotnosti obyvatelstva, starší generace je špatně čitelný text na Hangul, a nejmladší je obtížné se smíchají. Jeho takzvaný „generace Hangeul.“ Za druhé, státní politika vedla k výraznému snížení používání Hanche v tištěných médiích, a mládí má tendenci zbavit Sinicisms. Tento trend má také místo v Severní Koreji, kde charaktery jsou již používány, a jejich místo byla pořízena ideologicky slovy prvotní původu. Tyto reformy se staly vážným problémem, protože stát nahradil slova čínského původu různými způsoby (například vertikální písmeno v Jižní Koreji nazývá serossygi ve srovnání s neressygi KLDR). A konečně, v poslední době pozorovat v jazyce anglickém šíření úvěrů, protože globalizace a velkému počtu jihokorejských uživatelů internetu, což vedlo k nim slova čínského původu výměně.

Budoucnost Hangul

Čínské znaky, ve formě Hanche přišel do Koreje na počátku vlády dynastie Han, postupně ovlivnila korejský jazyk. Ačkoli to dal psáno správný přenos některých slov a gramatiky nejsou schopni dosáhnout, dokud to bylo vyvinuto na Korejském abecedy Hangul. Po druhé světové Severní a Jižní Korea začaly reformovat jazyk pokusu o jeho odstranění z japonských slov a historii čínských půjček. Výsledkem je, že Severní Korea již nepoužívá Hanche a jižní několikrát změnila svou politiku vůči nim, což vedlo ke špatnému vlastnictví obyvatel tohoto systému psaní. Nicméně obě země byly schopny nahradit mnoho slov psaných používat charaktery Číňana, korejský, a tendenci k zvýšenému využívání Hangeul a slov korejského původu, vzhledem k růstu národního vědomí.