Časování italského slovesa: table

Časování italského slovesa - téma je vážné, objem, ale nijak zvlášť složité. Zde, stejně jako v ruském jazyce, tato část proslovu je multifunkční. A co je nejdůležitější - si některé z jeho funkcí a naučit se pravidla, pak proces zvládnutí italsky půjde mnohem rychleji.

Specifičnost sloves

To je první věc, kterou bych chtěl mluvit. Slovesa v italštině, tvoří třídu některých slov a vět obvykle slouží jako predikát. Mají osoba, číslo, vklad, čas a samozřejmě náladu. Tím, pochopení toho, jak vše výše uvedené ovlivňuje tvorbu slov, můžete přistoupit ke studiu takových tématech, jako je časování italských sloves.

Vratné formy se část „si“. Více slovesa jsou intransitive a tranzitivní - to vše závisí na jejich hodnoty. Druhá z výše uvedených mít přímý předmět, který poskytuje odpovědi na nahodilých declensional otázek (mezi ně patří vše kromě „co“ a „kdo?“). Je také třeba připomenout, že italský jazyk je často používán formy - gerundium, příčestí a infinitiv.

přítomný

Je třeba poznamenat, že časování sloves italských tak tvrdě, že existuje příliš mnoho variací různých formách. Ale tento jazyk, stejně jako v ruštině, v současné době jediná, a to je voláno Presente. Slouží k označení stavu, nebo akce v přítomném čase. Například, „lei mangia“ - „ona je jíst.“ Presente také uvádí, že opakované či obvyklé. Řekněme, "Le Lezioni iniziano alle 9:00" - "začátek vyučování v 9:00." Více k definici formuláře jsou události, které se musí brzy přijít k povolení: „Mia mamma tornerà Domani“ - „Moje matka se vrátí zítra.“ Tyto obraty jsou charakteristické pro běžné konverzaci. Pokud mluvíme o budoucnosti, slovesa se používají k vyjádření aktu, který údajně. Například, „Andiamo v un Negozio?“ - „Budeme jít do obchodu?“ A poslední věc, kterou je třeba se dozvěděl o časování italského slovesa v tomto případě - pravidlo présente Storico, historické dárek. Zde je příklad použití tohoto pravidla: „Nel 1812 i Francesi si avvicinano Moscva“. V překladu to znamená historický fakt, že - „V roce 1812, v roce, kdy Francouzi přiblíží do Moskvy.“

infinitiv

Časování sloves v italském jazyce, také závisí na tom, do které kategorie patří do této části řeči. Spadají do špatné a právo - v angličtině, němčině, atd. Potřebují vědět, protože, jak studium jazyka se zavádí stále více a více nových slovesa, a nebude fungovat bez nich. Zájmena, mimochodem, často vynechal. Na tomto základě se určuje podle pravidla - ukončení slovesa budete muset jasně říci. V závislosti na tom, jak jsou konce infinitiv (která je sama součástí hlásek jako „pití“, „má“, „projít“, ne „Já pít“, „jíme“, „chodit“), pravidelných sloves také rozděleny do tří typů. Ale pravidlem je pro ně jedna - by měl být v infinitivu zapomenout na konec, a místo toho dát požadované písmeno. Tam může být několik, vše záleží na obličej osoby, která říká.

první časování

To znamená, že časování italského slovesa tabulce jasně vysvětlit, jak změnit ten či onen slovo. Například, "asperettare" - počkat. Je to docela jednoduché:

• Aspetto - čekám;
• Aspetti - počkat;
• Aspetta - (y), že je čeká;
• Aspettiamo - těšíme se na;
• Aspettate - počkání "
• Aspettano - čekají.

Ve skutečnosti se vypořádat s časování je poměrně jednoduché. Stačí si vybrat substrátu (v tomto případě, „aspett“) a přidat do konce roku, které jsou typické pro konkrétní osobu.

pomocná slovesa

Mezi tyto oblasti patří jen dva - je „být“ a „mít“ ( „essere“ a „avere“ v uvedeném pořadí). Je třeba poznamenat, že je důležité se učit a to je časování italských sloves. „Essere“ lze brát jako příklad. V těchto dvou případech se pravidlo není typický pro předchozí (tj, s uvolněním báze a přidáním konec). Zde stačí pamatovat všechno:

• Sono discepolo (I - student);
• Sei Cuoco (vy - kuchař);
• Lui e lékařsko (on - lékař);
• Lei e tedesca (ona - German);
• Noi siamo colleghi (my - spolupracovníci);
• Voi siete italiani (vy - Italové);
• Loro sono Russie (oni - Ruština).

druhý časování

Tato skupina zahrnuje ty sloves infinitiv končící na „ere“. Například, "spendere" - "odpad". Opět platí, že jednodušší prezentovat vše v tabulce:

• io spendo (trávím);
• tu spendi (strávíte);
• egli spende (tráví);
• noi spendiamo (trávíme);
• voi spendete (strávíte);
• ESSI / loro spendono (tráví).

Princip je stejný jako v případě prvního konjugace - stopky + konec. A co je nejdůležitější, studie o tomto tématu, vzpomenout na zlaté pravidlo, jehož podstatou je jasná a správná výslovnost. V opačném případě se italská zůstane v rozpacích, když se náhle slyšet z úst svého společníka „Io preferisci“ (namísto „preferisco“), že bude rozumět jako „Dávám přednost.“ Konce celého bodu, protože potřebují, aby v prvé řadě věnovat pozornost.

třetí časování

Poslední z existujícího jazyka. Třetí konjugační Italská slovesa (verbi ITALIANI) v infinitivu má koncovou „hněv“. Vezměme si například, sloveso „finire“ ( „skončit, dokončit“). V tomto případě je potřeba použít další slabika zní jako „ISC“. To by mělo být mezi koncem slova a jeho kořen, a ti jednotném čísle, a to bez výjimky (ona to, ty a já), a třetí - množné číslo (tj). Na příkladu navrhovaného slovesa to bude vypadat takto:

• Finisco - končím;
• Finisci - dokončení;
• Finisce - on (ona) skončí;
• Finiamo - skončíme;
• Finite - dokončení;
• Finiscono - dokončí.

nepravidelná slovesa

Ty by měly být určovány samostatně, jak je to důležité téma. Časování nepravidelných sloves italských je slovní základ změny - do konce jsou stejné. Je třeba uvést příklad několika slovech. Andare - přijít, jízdné - ano, bere - pít, cuciere - šití, sedere - sedět a usciere - out. Je možné uvažovat o první z nich, opět prezentovat tuto sérii:

• Io Vado (I přijít);
• Tu vai (přijde);
• Lei / lui / lei va ((s) dorazí);
• Noi Andiamo (dojdeme);
• Voi andate (přijde);
• Loro vanno (přijdou).

To znamená, že tvorba nepravidelných sloves mít na paměti, jak tomu bylo v případě dceřiné společnosti. Slova, musím říct, že poměrně hodně, a budou muset tvrdě pracovat, aby je všechny zapamatovat. Předmětem nepravidelných sloves je jedním z nejvíce disliked mnoho lidí učí italsky (stejně jako každý jiný, ale vždycky habaděj, a vše, co je třeba mít na paměti), ale zásadní. Koneckonců, mluvit jazykem, takže reproduktor může rozumět rodáka z Itálie, je třeba ji mít v dostatečné míře. A žádná nepravidelná slovesa, neustále spotřebované v každodenním životě, pak si nemůže dělat.

výslovnost

A konečně, několik slov o výslovnosti. O něco dříve bylo uvedeno, že jak slovo bylo znělo jasně a její konec bude záviset v zásadě smysl věty. Ve skutečnosti je. Celkově Ital z hlediska výslovnosti je docela jednoduchý. Postrádá dopisy a zvuky, které by mohly být neobvyklé ruského lidu (na rozdíl od němčině nebo polštině), ale některé funkce jsou k dispozici. Například podle potřeby říci nahlas a důrazně. Italský jazyk netoleruje „žvýkací“ Zní to, že je mimořádně přesné, jasné impulzivní a expresivní. Intonace je třeba také vyjádřil jasně. Mimochodem, italský jazyk je jednoduchý tím, že není nutné se naučit specifika problematiky stavebních. Je možné nastavit změnou intonace. Například, „Hai slávu?“ - „Hai sláva!“ - „Máš hlad?“ - „! Máte hlad“ Na závěr bych chtěl říci, že všichni se mohou učit italsky, ta nejdůležitější věc - touze a samozřejmě dostatek času studovat všechny předměty.