Samad Vurgun: biografie a práce

Naše dnešní hrdina - Samed Vurgun. Jeho biografie budou podrobněji popsány níže. Řeč je o ázerbájdžánského sovětského básníka, dramatika a veřejného činitele. On nejprve získal titul lidí v jeho zemi. On je také akademik Akademie věd Ázerbájdžánské SSR. Mu byla udělena dvě Stalin ocenění druhého stupně. Sestával z KSSS (b).

životopis

Sovětský básník Samad Vurgun se narodil v roce 1906 v okrese kazašském, obec Yuxarı Salahlı. Když náš hrdina bylo 6 let, jeho matka zemřela. Chlapec zůstal v péči své babičky Aisha Khanum a otce. Jakmile budoucí básník Zemstvo absolvoval střední školu v roce 1918, rodina se přestěhovala do kazachština. Tam, náš hrdina se Mehtihanom Vekilova - starší bratr - vstoupil do kazašské pedagogický seminář. Po nějakém čase v životě otce listů. Stalo se tak v roce 1922. O rok později, moje babička zemřela. Tak, pečovat o našeho hrdiny a jeho bratr se stěhoval do Hangyzy Vakilova - jejich bratrance.

První báseň básníka, „Adresa pro mládež“ byl publikován v Tiflis novinách s názvem „Yeni Fikir“ v roce 1925. Náš hrdina byl učitelem literatury v několika kazašských vesnických škol. Za dva roky studoval na moskevské univerzitě. Bylo to v období od roku 1929 do roku 1930. Za to, že náš hrdina pokračuje ve studiu a stal se studentem Pedagogického institutu. Dále jsem se zúčastnil stejnou střední školu v Ázerbájdžánu. V roce 1945 byl zvolen řádným členem Akademie věd Ázerbájdžánské SSR. Stal se poslancem Nejvyššího sovětu SSSR od druhého do čtvrtého shromáždění. Básník zemřel v roce 1956, na 27. května. Náš hrdina je pohřben v Baku.

stvoření

Samad Vurgun poznamenal, že jeho hlavní tvůrčí úkol, se domnívá, že zveřejnění skutečnosti poezie. První publikace našeho hrdiny objevil v roce 1925 v novinách „Nové myšlení“. Báseň s názvem „Zpráva pro mládež“ byla napsána v souvislosti s dokončením semináře. První kniha našeho hrdiny byl publikován v roce 1930. To bylo nazýváno „Přísaha básníka.“

Zvláštní roli v díle tohoto autora hrál Velké vlastenecké války. Během tohoto období, básník vytvořil přes šedesát básně a několik básní, mezi nimi součinu „Baku Dastan“. Během tohoto období, náš hrdina roste věhlas jako básník. Letáky, které byly písemné práce „partyzáni z Ukrajiny“, byl vyhozen z letadla do místních lesů na podporu vojsk. V roce 1943, v Americe, v soutěži o nejlepší protiválečné básně, básníkova práce s názvem „Rozloučení matka“ byl chválen. Tato práce mezi dvacet nejlepších ve světě poezie byla zveřejněna v New Yorku, a pak rozdělena mezi vojáky. Brzy se z iniciativy našeho hrdiny v Baku byla založena intelektuálové dům pojmenován Fizuli. To řídil vojenské akce a setkání s frontových vojáků.

básně

Básník Samad Vurgun v roce 1928 začal pracovat na jeho první práce v tomto žánru. Říkalo se tomu „Komsomolskaja báseň.“ V roce 1932 publikoval práci „události.“ V roce 1933 se zdálo, báseň "Muradhan", "Humar", "Lokbatan", "Rural ráno." V roce 1934 publikoval práci „The Bench smrti.“ V roce 1935 vydal báseň „Hořké vzpomínky“, „Dvacet šest“, „kat“, „Mrtvá láska.“ V roce 1936, náš hrdina píše dílo „vzpoury“. V roce 1937, ve světle opouští „Slovo JZD Basti“. Básni „Baku epos“, vydané v roce 1944

hry

Samad Vurgun v roce 1937 publikoval práci "Vagif". Je reprodukován tragický osud Molla Panah Vagif. hrát „Khanlar“ se objeví v roce 1939. Je věnována životu revolucionáře jménem Khanlar Safaraliev. V roce 1941 publikoval práci „Farhad a Shirin“ - poezie drama založené na básni Nizami. Práce „Osoba“ je vydáván v roce 1945.

Překlady

Samad Vurgun v roce 1936. Překlad románu „Eugene Onegin“ od A. S. Pushkina ázerbájdžánské jazyka. Pro tuto práci mu byla udělena medaile. Podal ji Puškinově výboru. V roce 1936 převedla část básně „Muž v tygří kůži“ Shota Rustaveli. Pro tuto práci, básník získal čestné uznání gruzínské SSR. V roce 1939 vydání jeho překladu básně „Leili a Majnun“ Nizami Gyandzhevi. Také náš hrdina přizpůsobila některá díla Maksima Gorkogo. Přeložil řadu děl Jambul, Ilja Čavčavadze a Tarase Ševčenka.

Rodina a dědičnost

Samad Vurgun byl ženatý s Haver Aliyeva Mirzabekova. Má tři děti. Jméno prvního syna Yusif Samadoghlu. Stal se národním spisovatel Ázerbájdžánu. Druhý syn - Vagif Samadoghlu. Stal se národní básník Ázerbájdžánu. Dcerou jménem našeho hrdiny Aybyaniz Vekilova. Je ctí pracovník kultury.

V roce 1961 založil památník básníka v Baku. Sochař udělal Fuad Abdurakhmanov. V roce 1975 byl dům-muzeum Samad Vurgun byl otevřen v Baku. Stal se prvním památník, který je věnován na jednotlivce. Dům hostí setkání známých kulturních osobností té doby. V roce 1976 Rauf Gadzhiev - skladatel - vytvořil kantátu věnovaný našemu hrdinovi. V roce 1976, poté, co připravil poštovní razítko SSSR. V roce 2006 jsme oslavili sté výročí básníka. Tato událost byla vydána zvláštní poštovní známka Ázerbájdžán.

Ve jménu našeho hrdiny s názvem Library v Kyjevě, Ázerbájdžánská státní Ruské činoherní divadlo, akademie v Bulharsku, škola v Dušanbe N257, ulice v Baku, Agjabedi a Moskvě, obce v Ázerbájdžánu. V roce 1943, Samad Vurgun byl udělen titul lidové básníka Ázerbájdžánské SSR. V roce 1943 se stal Ctěným Art pracovník. Pro hru s názvem „Vagif“ získal Stalinovu cenu druhého stupně. On také cena byla udělena za práci „Farhad a Shirin“. Nyní, když víte, kdo je Samad Vurgun. Fotografie básníka připojuje k tomuto materiálu.