Pleonasmus a tautologie: příklady chyb a vhodnost použití podobného významu slov

Neznalost zákonů lexikální a syntaktické kompatibility má často za následek chyby řeči. Jejich počtu je několik vyniknout pleonasm a tautologie.

Příklady frekvence řečových chyb souvisejících s nepochopením sémantiky a stylistické příslušnosti slov. V prvé řadě se jedná o paronyma a druhů párů sloves. Dvě slova s podobným zvukem je často různé odstíny lexikální význam a stylistické identity. Důležitost rozlišování mezi těmito formami sdělit smysl skvěle. To je důvod, proč EGE na ruského jazyka zahrnuje řadu úkolů, které testují základní znalosti o způsobu použití a kompatibilitu.

Oba termíny - pleonasmus a tautologie - viz tzv verbální zbytečná, ale tyto pojmy nejsou zdaleka totožné.

Tautologie - to je jeden z typů pleonasmu. By pleonasmu odkazuje na použití slov s podobným významem v rámci jedné komunikační jednotky:

• Podstatou argumentace je předpoklad textu.
• Osoba obvykle spí více než osm hodin najednou.
• Zaměstnanci obdrží ocenění v prosinci.

Pleonasmus Extrémním případem je použití slova není jen v blízkosti hodnoty, ale se stejným kořenem. Ve skutečnosti je to tautologie, jejichž příklady lze nalézt ve velkém množství ve školních prací a účetnictví, stejně jako v řeči špatně vzdělaní lidé:

• Po návratu z divadla, my jsme byli pod průtrži mračen.
• Neexistuje žádný významný rozdíl v mravních priorit světových náboženství.
• Během večera, vypravěč nám řekl, příběhy ze svého života.

Ale jazyk - je to živý, vyvíjející se organismus, takže to nemůže splnit jednoduchý soubor pravidel a schémat. Někdy je používání slov, které mají sémantický vztah je oprávněná. příklady tautologie tohoto druhu těžko vyrábí a pleonastichnyh ve skutečnosti výrazy zakořeněné v jazyce a stali se normativní, existuje mnoho:

• Vzhledem k poruše výtahu jsem musel jít dolů po schodech.
• Porcelánová váza z Číny byl nejcennější položkou v expozici.
• Pro demokraciích lidu jsou charakterizovány systému více politických stran.

Někdy pleonasmu a tautologie spisovatelé používali jako prostředek uměleckého vyjádření.

V příběhu Anton Čechovova „Unter Prishibeyev“ číst: „... utopil tělo mrtvého muže ...“. Takový pleonastichesky spisovatel obrat používá k vytvoření komický efekt. Tautologie obsahuje slavný aforismus Nikolaya Vasilevicha Gogolya, „hořký smích my odvážil.“

Folklorní také našel tautologie. Jako příklady expresivních opakování může být viděn v ruských lidových pohádek, přísloví a rčení: „hora bitter“, „pohádka“, „lezhmya lež“, „Sydney sedět“ a tak dále.

Jak můžeme vidět, role pleonasmu a jeho varianty - tautologie - v ruském jazyce je nejednoznačný. Redundance řeči, ovšem v obvyklém stavu řeči je nevhodná a je považován za chyby hrubé řeči. Ale vědomé využívání opakování podobného významu a stejnou kořene slova jako stylistické recepci v literárním textu je přijatelná.