Vědci poprvé rozhodli uspořádat genomy dávných Afričanů

Vědci se rozhodla zefektivnit genomů lidí, kteří žili v Africe před tisíci lety, protože to pomůže osvětlit na našem původu.

O začátku studie bylo oznámeno minulý týden na výročním zasedání společnosti pro molekulární biologie a evoluce. Výzkumníci zkoumali genomy 15 dávných lidí, kteří žili asi před 6000 roky ve východní a jižní Africe.

Genetické stopy dávných Afričanů

Jak víte, Afrika je místem, kde lidé se začala šířit po celém světě asi před 50.000 roky. Jak je uvedeno v časopise Science, v tomto regionu, lidé jsou také nejvíce geneticky různorodé. Nicméně, před příchodem sem 2,000 roků, první lidé, známý jako Bantu, kteří se zabývají v zemědělství, zničil hodně z genetických stop časných Afričanů v regionu.

Od té doby, vědci byli schopni sekvence jediný gen starověké Afriky - etiopskou, jejichž věk je 4500 let. Nyní Pontus Skoglund z Harvard University shromažďovány DNA 15 Afričanů, kteří žili z doby před 500 až 6000 lety.

Obtíže při studiu DNA

Časopis Nature říká, že starověký Afričan DNA je obtížné studovat vzhledem k tomu, že to zůstalo pod vlivem špatného klimatu v zemi. Kromě toho, zvýšení teploty urychluje proces degradace DNA. Nicméně, vědci jsou stále schopni se dozvědět více o africké minulosti, kvůli odstranění znečištění a objev drobných vnitřního ucha kosti, která starověkých DNA je dobře zachovalé.

Výsledky práce vědců

Předběžné výsledky této studie ukazují, že brzy lidé cestovali po celém kontinentu mnohem více, než vědci dříve myslelo. Například se zdá, že Jihoafričané mohli vystoupit z Před západní několika tisíci lety.

Druhá studie, provedená Carina Schlebusch z Uppsala University ve Švédsku, rovněž studuje DNA starověkých Afričanů. Vědci zjistili, že genomy moderních afrických farmářů obsahovaly DNA Bantu.

Obecné potomci

Kromě toho, na počátku tohoto týdne došlo k další studie, která ukazuje, že lidé a neandrtálci nějak interagovat před více než 270 tisíci lety. Tyto nálezy malovat dramatický nový pohled na tom, jak náš druh interakce.

„S každou novou studii jsme si stále více uvědomují, že evoluční historie moderních a archaických lidí bylo mnohem těžší, než jsme si mysleli před 10 lety,“ - říká spoluautor Fernando Rasim Centra pro studium genomů v New Yorku. Tyto a předchozí nálezy potvrzují opět myšlenku, že mnoho z dávných lidí měla společné potomky.